sám/sama sobě

• 1. Proč chci začít ŽSBJ? Co je mým hlavním, nejhlouběji skrytým cílem?
• 2. Bude můj dosavadní životní styl překážkou?
• 3. Jsem připraven na velké změny, které nastanou v mém vztahu se členy rodiny, přáteli, kolegy a dalšími osobami? Mohu předvídat, jaké to budou změny?
• 4. Dovoluje mi můj stav psychického zdraví to udělat?
• 5. Zahrnuje cesta mého duchovního růstu ŽSBJ?
• 6. Opravdu „vím, že mohu“ a „vím, jak to udělat“?
• 7. Pokud nastanou problémy, koho budu žádat o radu?
• 8. Už jsem mluvil se svými blízkými příbuznými, takže vím, jaký je jejich skutečný názor na mé rozhodnutí?
• 9. Bojím se? Čeho?
• 10. Jsem si plně vědom, že adaptace na ŽSBJ je většinou spíše duchovní, než fyzický proces?
• 11. Do jaké míry mě ovlivňuje sociální sugesce?
• 12. Vlastně, k čemu mi to je?

(Joachim M. Werdin)

Nejlépe je provádět analýzu PCT písemně.
Opatřete si velký list papíru (např. formátu A0) a do levého horního rohu napište otázku.

Nyní na tuto otázku odpovězte.
Zapište si všechny odpovědi, které se mohou objevit.
Můžete kreslit šipky od otázky k odpovědím, abyste lépe vizuálně pochopili průběh svého myšlení.

Následně na každou odpověď položte otázku začínající slovem „proč“.
Když odpovíte na tuto otázku, znovu se ptejte „proč ...“. A tak dále, až do vyčerpání odpovědí.
Pokud už nenajdete logickou odpověď na otázku „Proč ...“, zeptejte se sami sebe: „Co z toho?“

Na otázku „Co z toho?“ neodpovídejte intelektuálně,
místo toho se nalaďte na příjem odpovědi skrze své pociťování.
Zůstaňte duševně pasivní, na nic nemyslete; pak se pocity, emoce a obrazy mohou objevit jako odpověď.
Instinkt a intuice se nejlépe vnímá, když je intelekt pasivní, čili nevytváří myšlenky a není naladěn na příjem podnětů ze smyslů.
Když intuice nebo instinkt odpoví telepaticky skrze pocity, emoce nebo obrazy, tehdy je odpověď nejúplnější.

Obraz, který jste na listu papíru z mnoha otázek a odpovědí vytvořili, se může podobat stromu. Namísto vytvoření takového obrazu můžete použít jednotlivý list papíru pro skupinu odpovědí, anebo dokonce pro každou z nich.

Zajímavé je to, že otázka „Co z toho?“ v sobě obsahuje nejmoudřejší a nejpravdivější intelektuální odpověď: „Nic“ (v polštině „No i co z tego?“).

Všimli jste si?
Když dostatečně upřímně a hluboce provedete na sobě analýzu PCT, najdete tuto odpověď na konci.

(Joachim M. Werdin)

Proč jsem se rozhodl zhubnout?

odpověď 1

Abych se více líbil lidem

 Proč se chci více líbit lidem? – Když mi lidé dají vědět, že mě mají rádi, budu se cítit lépe.  Proč očekávám (potřebuji) pozitivní názor na svoji osobu? – To, jak mě lidé oceňují určuje, jak se cítím.  Proč to, jak se cítím, závisí na úsudku někoho jiného? – Mé sebevědomí není dostatečně silné.  Proč mám tak nízké sebevědomí? ... a tak dále.

odpověď 2

Aby si mě X všiml a měl mě rád

 Proč se starám, zda mě má X rád? – Protože ho miluji.  No a co? ... a tak dále.

odpověď 3

Aby se moje tělo fyzicky zlepšilo

 Proč chci své tělo fyzicky zlepšit? – Protože se pak cítím lépe a jsem více atraktivní.  Proč mi záleží na větší atraktivnosti? – Protože se pak budu ostatním víc líbit.  Proč se chci ostatním víc líbit? – Vlastně chci, aby si mě více všímal X.  Proč mi záleží na X? ... a tak dále.

odpověď 4

Abych ušetřil peníze za jídlo

 Proč chci ušetřit peníze za jídlo? – Myslím, že mám příliš málo peněz.  Proč chci více peněz? – Cítím se tak jistější.  Proč se cítím finančně nejistý? – Obávám se, že jednoho dne nebudu mít peníze na živobytí.  No a co? – Pak budu žít v chudobě.  No a co? ... a tak dále.

(Joachim M. Werdin)

Když pociťujete hlad, zastavte se na chvíli, uvolněte tělo a mysl, abyste se mohli zeptat: „Co to je?“

Nastavte se pouze na POCIŤOVÁNÍ odpovědi.

Příčinu máte cítit, nikoli o ní přemýšlet, pokoušet se ji analyzovat.
Čím více pocitový a méně intelektuální proces odkrývání příčiny hladu probíhá, tím více se projevuje Vědomí.
Proces myšlení (intelekt, denní duševní činnost) je menší, více ohraničená sféra Vědomí.
Překročením sféry intelektu můžete hlouběji porozumět mysli i tělu.
Proto během praktikování VJ máte odpověď vycítit.

Často se stane, že již v době uvolnění a zklidnění hlad zmizí, což znamená konec relace VJ.
Pokud pocit hladu přetrvává, pociťujte dále.
Mohou se objevit obrazy nebo emoce.
Děje se tak proto, že zablokované emoce, myšlenky nebo myšlenkové vzorce, když pronikají zevnitř ven, jsou nejprve pociťovány jako hlad.
Jestliže brzy po pocitu hladu myslíte na jídlo a potom něco sníte, pak (řečeno obrazně) zacpete (jakoby zasypete) zablokované emoce, obrazy, myšlenky zpět do vnitřní psychické sféry. Nicméně, pokud byste pozdrželi bezprostřední ukojení chuti k jídlu, naladili se na cítění toho, co podvědomí protlačuje zevnitř, pak zvyšujete šanci, že se to projeví.
Toto projevení pak může být správně zpracováno, aby člověka více neponoukalo.

Jestliže po uvolnění těla a mysli a nastavení se na pociťování příčiny nadále cítíte hlad, přejděte k následujícímu kroku.

(Joachim M. Werdin)

Zeptejte se sami sebe, co přesně chcete jíst.

Představte si různé potraviny a pociťujte, která z nich vás nejvíce láká.

Představte si na několik sekund, že ji jíte. Cítíte ji ve svých ústech, jícnu, žaludku a střevech. Zeptejte se znovu sami sebe: „Co to je?“ a pociťujte odpověď.

Jestliže hlad zmizí, skončete zde, jinak pokračujte dále.

Také v této chvíli se mohou objevit nějaké obrazy nebo významné myšlenky, které by mohly rozvázat zablokovaný hlubší problém.

Vychutnávejte je (obrazy, emoce), čili dovolte jim plně se projevit a uchvátit vás.

Pociťujte je v celém těle a mysli, sjednoťte se s nimi, abyste lépe porozuměli, čím skutečně jsou a co za proces ve vás probíhá.

Když přejdou, splní svoji úlohu a nikdy více ve vás nebudou vyvolávat pocit hladu.

Pokud vaše tělo opravdu potřebuje určitou látku, pak nadále budete mít hlad – pokračujte ve VJ.

(Joachim M. Werdin)

Vezměte si jídlo, na které jste měli chuť.

Udělejte to plně vědomě. Pociťujte každý svůj pohyb a reakci, kdy a jakým způsobem potravinu vezmete, krájíte, vaříte, po celou dobu přípravy jídla. Nadále pečlivě sledujte sebe a hlavně svoje emoce, reakce těla a intelektu.

Stále se soustřeďujte na otázku: „Co to je?“ a vyčkávejte na odpověď, ale pouze citem.

Celá procedura přípravy jídla (která začíná vstáváním, učiněním prvního kroku v jeho směru, např. k jeho nákupu) je kontemplace.

Jestliže hlad přetrvává, přejděte k následující fázi VJ.

(Joachim M. Werdin)

Nyní sedíte před jídlem, na které máte chuť.

Zvolna vezměte kousek a pozorujte citem každý sebemenší pohyb a reakce těla, mysli a psychiky.

Podržte chvíli jídlo před nosem a čichejte jeho vůni. Ponořte se do té vůně a po celou dobu sledujte pozorně a emocionálně očekávejte odpověď na otázku: „Co to je?“ Pamatujte, odpověď máte cítit, nedovolte intelektu ji vytvořit.

A opět to samé, k čemu může dojít, buď hlad zmizí, nebo se objeví emoce, obrazy, myšlenky.

Pokud nezmizí, pokračujte.

(Joachim M. Werdin)

Teprve nyní ukousněte připravené jídlo.

Držte sousto v ústech a vychutnávejte je.

Pociťujte veškeré reakce těla, psychiky a intelektu.

POCIŤUJTE, POCIŤUJTE, POCIŤUJTE, pozorujte a nemyslete.

Dále – to je velmi důležité – žvýkejte dlouhou dobu, ne méně než tři minuty. Čím déle budete držet jídlo v ústech (dokonce až několik hodin), tím lépe.

Obvykle stačí 3 až 5 minut.

Jídlo, které žvýkáte, změní chuť, jednou nebo vícekrát.

Pokud chcete, aby to byl proces VJ, nepolykejte sousto před změnou chuti.

Často budete mít pocit, že se chuť žvýkaného jídla změní na nepříjemnou. To je vzkaz těla, abyste je celé vyplivli. Tělo si pro sebe vzalo z jídla všechno, co potřebovalo.

Jestliže je chuť nadále dobrá, pozvolna pokrm polkněte, při plném vědomí a cítění. Pamatujte na to, abyste polykali pouze tehdy, když se zcela změní na tekutinu (nebo na homogenní řídkou pastu). POCIŤUJTE, POCIŤUJTE, POCIŤUJTE, pozorujte a nemyslete.

Pokračujte tímto způsobem s každým soustem, dokud nemáte pocit, že jste sytí. Tehdy už budete vědět, že toto byla tzv. skutečná potřeba těla určitých látek (bez ohledu na co byly využity).

Dali jste je tělu ve správném množství a čase, takže mu poskytujete nejlepší péči.

(Joachim M. Werdin)

Pomocí VJ se stanete více vědomi činnosti (ne pouze jedení), kterou vykonáváte. Tyto aktivity začínají od pocitu hladu nebo žízně. Budete-li postupovat v souladu s touto metodou, můžete zjistit, co je skutečnou příčinou pocitu hladu. Jestliže to není skutečná potřeba těla, nebudete do něj vpravovat zbytečné látky. Nejlepší péče o tělo je tehdy, když mu dáte právě to, co potřebuje, ve správném množství a vhodném čase.

Pomocí VJ se můžete stát nejedícími vědoměji, bez nucení (boje) a nedorozumění, aniž byste dělali mnoho chyb zraňujících tělo. Objevíte skutečný vztah mezi Zemí a svým tělem a psychikou. Když jídlo konečně přestane hrát roli v tomto vztahu, přirozeně se stane nepotřebné, spadne z vás jako zbytečná část této hry, zvané život na Zemi.

VJ je jedna z těch činností, které vám umožní stát se více vědomým JÁ. Čím více se JÁ projevuje skrze mysl (a to, co za ní následuje – tělo), tím více řešení znáte, tím lépe vidíte, cítíte a rozumíte a tím méně máte otázek. JÁ je zdrojem Vědomí, Světla, Lásky, Života, proto je jediným činitelem udržujícím existenci, život a činnost vaší mysli a těla. Ve skutečnosti nic z toho nepotřebujete, protože jste zdrojem všeho. Pouze můžete (nebo ne) DOVOLIT zdroji projevit se.

V každodenní realitě je JÁ zatemněno intelektuální činností mysli. Tato část (intelekt) zabírá téměř celou oblast lidské mysli. VJ a další vědomé techniky dovolují intelektu utišit se, stát se pasivnějším a tudíž vnímavějším ke stále existujícímu hlasu intuice. A protože intuice je přímo spojená s JÁ, ví vše, má veškerá řešení všeho a dá vám cokoli opravdu potřebujete.

Vědomé jedení, vědomé spaní, vědomé mluvení, vědomé... cokoli jiného dělaného vědomě, umožňuje rozšířit sféru Vědomí, ve které žijete. Když ji dostatečně rozšíříte, nebudete mít dalších otázek, protože budete opravdu vědět. V takovém případě je stát se nejedícím, osobou žijící Světlem, nezávisle na teplotě atd. (co si představíte), jen otázkou běžného rozhodnutí.

(Joachim M. Werdin)